Ricola bylinné bonbóny Original, 40 g

RICOLA Brusinky 40 g

-
bylinný originál Ricola je známý po celém světě. Jedinečnou směs 13 bylinek vynalezl sám zakladatel firmy Emil Richterich

-
klasický bylinný bonbón se odjakživa vyznačuje hranatým tvarem, má charakteristickou příjemně kořeněnou chuť a zklidňuje krk a hlasivky

-
receptura světoznámého bylinného originálu se od roku 1940 téměř nezměnila a je dodnes uchovávána v přísné tajnosti. Můžeme ale prozradit, že za svou sílu vděčí 13 švýcarským bylinkám: jablečníku, bedrníku, rozrazilu, ibišku, kontryhelu, bezovým květům, slézi, mátě peprné, šalvěji, řebříčku, prvosence jarní, jitrocelu a mateřídoušce.

-
bylinky mají nejen nápadité názvy, ale také vyjímečné vlastnosti, proto jsou z jejich pupenů, květů, stonků a kořínků získávány právě ty cenné látky a aromata, které tvoří základ všech produktů Ricola. Výběru pěstitelských oblastí je věnována mimořádná pozornost: bylinky pocházejí z pěti horských regionů Švýcarska. Díky ekologickému způsobu pěstování, které probíhá ve spolupráci se zkušenými švýcarskými farmáři, se všechny bylinky vyznačují tou nejvyšší kvalitou - mimo jiné i díky tomu, že se sklízí až ve chvíli, kdy dosáhnou nejvyššího možného obsahu cenných látek. V Ricole vědí, že pak je ale třeba jednat rychle - po sklizni je třeba bylinky rychle přepravit do zpracovatelského zařízení, protože si nemohou udržet svou čerstvost na dlouhé vzdálenosti. Bylinky jsou pečlivě zpracovány speciálně vyvinutým výrobním procesem, který zachovává jejich přírodní esence a složení. V závislosti na druhu bonbónu se při výrobě přidávají další přírodní přísady. Následně se hmota uvaří, zchladí a naseká na typické hranaté kousky nebo na jinak tvarované bonbóny Ricola.

-
neobsahují cukr, takže jsou oblíbené i mezi diabetiky (slazeno stévií)

-
mají příznivý účinek na ústa a krk - oceníte ve chvílích chrapotu, kašle, rýmy, angíny...

-
jsou šetrné k zubům

-
obohaceny o vitamín C, který pomáhá obranyschopnosti organismu

- bez laktozy a lepku - vhodné pro vegetariány

-
užívání: nadměrná konzumace může vyvolat projímavé účinky

-
upozornění: bonbony Ricola jsou citlivé na vlhkost. Při nevhodném skladování nebo po otevření obalu mohou na povrchu krystalizovat z důvodu vlhkosti okolního vzduchu. To se projevuje mléčným/matným zabarvením. Při silné krystalizaci se povrch výrazně mění a mohou se na něm objevit trhliny. S tím může být spojena ztráta aroma bonbonů, nicméně konzumace mléčně/matně zabarvených bonbonů Ricola je bez problémů možná. Produkty Ricola doporučujeme skladovat vždy na chladném (nikoliv však v chladničce) a suchém místě a bonbony zkonzumovat během krátké doby po otevření obalu.

-
složení: sladidlo (isomalt), výtažek ze směsi 13 bylin, barvivo (karamel), pepermintový olej, mátový olej, mentol, sladidlo (steviol-glykosidy).

-
nutriční hodnoty na 100 g:

energetická hodnota 975 kJ / 234 kcal

-
tuky 0 g

-
bílkoviny 0 g

-
sacharidy 97 g, z toho cukr 0 g

-
vícemocné alkoholy 97 g

Jablečník

Latinský název Marrubium vulgare se skládá z hebrejských pojmů mar s významem „hořký“ a rob s významem „hodně“. Název jablečníku je tak přímo odvozen od jeho chuti. Druhové jméno vulgare znamená ve volném překladu „jednoduchý“ nebo „obecný“. V germánské mytologii symbolizuje jablečník rostlinnou bytost zasaženou bleskem. Blesk údajně seslal bůh hromu Thór, zvaný také Donar. Staří Germáni věřili, že jablečník kdysi zachránil před úderem blesku jistého bezbožného člověka. Od té doby v sobě prý skrývá sílu blesku, která se zračí v jeho bílém okvětí.

Bedrník
Název rostliny Pimpinella saxifraga pochází z latiny a pravděpodobně je odvozen od slova bipinula, které lze volně přeložit jako „dvojitě zpeřený“ a popisuje tvar listů. Saxifraga znamená „lámající kámen“ a značí zvláštní účinek nebo místo výskytu této bylinky. Pro původní obyvatele amerického kontinentu byl bedrník tím, čím je ženšen pro Číňany nebo  sibiřský ženšen pro Rusy: životabudičem a posilňujícím přípravkem. Také naši středověcí předkové říkali: „Chcete-li zachovati zdraví tělesného, jezte česnek a bedrník“. Věřili totiž, že je takto pročištěný vdechovaný vzduch ochrání před morem.

Rozrazil
Přítržník, veronika, čestec, bouřka – jen v našich krajích je rozrazil znám pod mnoha názvy, jejichž význam bývá vykládán nejrůznějšími způsoby. Latinský název Veronica officinalis lze přeložit jako „jediný opravdový lék“. Tip na čajovou směs proti kašli: Smícháme cca 25 g rozrazilu, 25 g jitrocele a 25 g lístků a květů podbělu. 1 čajovou lžičku bylinné směsi dáme do hrníčku, zalijeme horkou vodou a necháme 8 minut louhovat. Poté čaj scedíme a podáváme vlažný bez cukru.

Proskurník
Rodové jméno Althaea pochází z řečtiny a znamená „léčit“ nebo „podporovat přirozený obranný systém těla“. Druhové jméno officinalis dotváří latinský název proskurníku a dává tak vzniknout léčebnému prostředku, který se běžně prodává v lékárnách pod názvem Althaea officinalis. Lepkavá dobrota: co mají společného marshmallows a proskurník? Marshmallows sice neobsahují výtažek proskurníku lékařského, jejich historie je však s touto rostlinkou úzce spojena. Proskurník se totiž skutečně dříve používal k výrobě této známé cukrovinky. Nebyli to však Američané, ale Francouzi, kteří z našlehaného bílku, cukru a lepkavých látek obsažených v kořenu proskurníku vyráběli předchůdce dnešních marshmallows – pâte de guimauve.

Kontryhel
Latinský název Alchemilla je odvozen od arabského slova al-kymia, které popisuje přírodní filosofii alchymie. Kvůli tvaru jeho listů a blahodárným účinkům na ženský organismus se kontryhelu lidově říká také ženský plášť nebo plášť Panny Marie. Zajímavost: Kontryhel se vyznačuje schopností vylučovat přebytečnou vodu, která se následně hromadí na okraji čepele listů. V očích alchymistů byla tato magickými silami obdařená „měsíční voda“ klíčovou složkou při výrobě kamene mudrců. Tento alchymistický elixír života skrývá žena intuitivně ve svém lůně a nosí ženský plášť, aby ho ochránila. I tak se dá vysvětlit lidový název kontryhelu.

Bezový květ
Obě části latinského názvu Sambucus nigra se dají nejlépe vysvětlit následujícím způsobem: Nigra znamená „černý“ a popisuje barvu šťávy z bezových plodů. Slovo sambucus bývá interpretováno různě, mimo jiné jako odkaz na sambuku, antický hudební nástroj, který se údajně vyráběl ze dřeva bezu černého. Tip na sirup: Důkladně propláchneme 150 g květů černého bezu. Do 1 l vody přidáme 1 kg cukru, uvedeme do varu a necháme mírně vychladnout. Do cukrové vody přidáme květy černého bezu a 25 g kyseliny citronové. Necháme tři dny odstát na tmavém, chladném místě. Připravíme si lahve, do kterých budeme sirup plnit. Sirup z bezových květů přelijeme přes síto a naplníme do lahví. Při zakonzervování naneste několik kapek alkoholu (80 procentního) a zapalte.

Sléz
Název Malva je odvozen od řeckého slova malakós, které znamená „měkký“ nebo „jemný“, a pravděpodobně se vztahuje k uvolňujícímu účinku této bylinky. Zajímavost: Sléz hrál významnou roli v různých kulturách. Uveďme dva příklady ze dvou období dějin: Číňané vařili načervenalý slézový čaj už před 5 000 lety. Římané naopak sléz míchali s olejem, solí, medem a vínem a tuto směs zvanou „omnimorbium“ používali jako všelék.

Máta peprná
Botanický název Mentha × piperita, který trochu připomíná matematickou rovnici, poukazuje na hybridní charakter máty peprné. V našich krajích byla objevena a pěstována teprve v 17. století. Slovo piperita popisuje její lehce pálivou peprnou chuť. Zrozena ze sporu mezi bohy: podle staré řecké pověsti stáli u zrodu máty peprné zamilovaný bůh podsvětí, jeho choť a dívka roztrhaná na kusy. Menthé byla dcerou říčního boha Kokyta. Když v ní bůh podsvětí Hádés našel zalíbení, rozlítil tím svou manželku, bohyni Persefonu, natolik, že dívku roztrhala na kusy. Z jejích ostatků, které Hádés v žalu rozptýlil na nedaleké hoře, nakonec vyrostli mladé rostlinky máty.

Šalvěj
Botanický název Salvia officinalis je odvozen od latinského slova salvus neboli „zdravý“, případně salvare neboli „léčit“. Druhové jméno officinalis pochází od slova officina, kterým byly označovány prodejní prostory lékárny, a lze ho tudíž volně přeložit jako „oficiálně používaná léčivá bylina“. Zajímavost z historie: Během morové epidemie v roce 1630 byla víra lidí v léčivé účinky šalvěje natolik silná, že se vykradači hrobů v Toulouse natírali směsí šalvěje, bylinek a octa, aby se ochránili před nákazou. Po jejich dopadení jim bylo slíbeno, že budou ušetřeni, avšak pod podmínkou, že prozradí své tajemství.

Řebříček
Latinský název Achillea millefolium je odvozen od řeckého slova achilleios a v překladu znamená „Achillova bylina“. Hrdina trojské války Achilles byl do tajů péče o rány zasvěcen kentaurem Chironem. Druhové jméno millefolium je odvozeno od řeckého myriophyllon, což lze přeložit jako „bezpočet listů“. Řebříčková polévka (2 porce): Květy a listy řebříčku omyjeme a osušíme savým papírem. Jemně nasekáme 2 polévkové lžíce listů. Utrhneme okolík řebříčku a odložíme stranou. Oloupeme 1 cibuli, jemně nakrájíme a na másle dusíme do sklovita. Přidáme listy řebříčku a 100 g hrachu a dusíme 5 minut. Zalijeme 2 dl zeleninového vývaru, uvedeme do varu a vše rozmixujeme. Zbylý vývar zamícháme s květy do hotového pyré a dochutíme solí a pepřem. Rozšleháme 1,5 dl smetany s 1 vejcem a 1 žloutkem a zamícháme do polévky. Ještě jednou ohřejeme (ale nevaříme) a ihned podáváme.

Prvosenka jarní

Botanický název Primula veris prozrazuje, že prvosenka patří mezi první jarní nedočkavce. Rodové jméno Primula je odvozeno od latinského primus neboli „první“. Druhové jméno veris je taktéž latinského původu a v překladu znamená „jaro“. Lidový název petrklíč vděčí rostlinka sv. Petrovi, který každý rok v únoru pomyslně odemyká jaro, a tvaru okolíku, který připomíná zuby klíče. Prvosenka jarní je oblíbeným motivem v hudbě a poezii. Shakespeare ji zmiňuje ve svém Snu noci svatojánské. Johann Sebastian Bach zase v Janových pašijích popisuje „klíče Petrovy“. A Rainer Maria Rilke básnil: „Prvosenka - nač stát o vyšší cíle, když těší mě můj prostý šat? Spokojenost, toť pravé štěstí, nic vyššího si nelze přát.“

Jitrocel

Jitrocel lze často spatřit podél cest, na loukách i pastvinách. Druhové jméno lanceolata je odvozeno od tvaru jitrocele, který připomíná kopí. Rodové jméno Plantago souvisí se zvykem používat jeho listy jako obklad na chodidla (latinsky planta). Jitrocelový sirup: Zavařovací sklenici naplníme nadrobno nakrájenými listy jitrocele. Dáme vařit vodu a necháme ji vychladnout na vlažnou teplotu. Poté přidáme med a přelijeme do zavařovací sklenice. Necháme tři týdny odstát na tmavém a chladném místě.

Mateřídouška

Název tymián, kterým bývá mateřídouška také označována, je odvozen od řeckého slova thyo, které znamená „obětovat“. Staří Řekové věřili, že vůně mateřídoušky zosobňuje aktivitu, statečnost a odvahu a že odhání zlé duchy. Mateřídouškový med: Zavařovací sklenici naplníme květy mateřídoušky a zalijeme je kvalitním medem tak, aby byly zcela ponořené. Sklenici zašroubujeme, otočíme ji dnem vzhůru a necháme čtyři týdny odstát.